Telefon: +420 601 325 625 | Email: myslivci.mb@c-box.cz | Adresa: Železná 107, Mladá Boleslav, 293 01 | ČÚ: 0480663339/0800 | IČ: 67777368 | Datová schránka: ym69trk

Kynologická komise

Předseda kynologické komise - Mgr. Miroslav Drahota

Komise je složena z kynologických rozhodčích, kteří mají členství v ČMMJ hrazené při OMS Mladá Boleslav. Schází se minimálně 2x ročně. Jednotliví členové se potkávají na kynologických akcích pořádaných OMS.

Schůze kynologické komise OMS Mladá Boleslav 2025

První schůze členů KK OMS Mladá Boleslav a zájemců o práci v KK OMS Mladá Boleslav v roce 2025 se koná v úterý dne 25. 3. 2025 od 18:00 hodin v salonku Restaurace Na Statku v Nepřevázce.

Účast všech je velice potřebná.

Program jednání:

  1. Plán akcí na rok 2025 - zajištění organizace zkoušek
  2. Sponzoring akcí KK OMS na rok 2025
  3. Diskuze k zajištění organizace Nominační soutěže na Memoriál Richarda Knolla v roce 2026 na okrese Mladá Boleslav
  4. Projednání delegace rozhodčích na akce v roce 2025
  5. Diskuze
  6. Závěr

Za KK OMS Mladá Boleslav

Mgr. Miroslav Drahota, v.r.

Monitoring výskytu Aujezkýho choroby u loveckých psů

9. 1. 2025

Andrea Güttlerová

aujeszkyho choroba

Českomoravská myslivecká jednota chce otevřít problematiku poskytovaných náhrad za úhyn psa z důvodu onemocnění Aujeszkýho chorobou. Pro jednání s odpovědnými institucemi je nutné zmapovat výskyt tohoto onemocnění u loveckých psů v celé ČR. Státní veterinární správa nevede takovou evidenci úhynu psůČMMJ proto žádá okresní myslivecké spolky a kluby, aby pomohly získat potřebné informace od držitelů psů.

Aujeszkyho choroba

Původcem onemocnění je DNA virus z čeledi Herpesviridae – prasečí herpesvirus 1 (SHV-1). Přirozeným hostitelem je prase. Mohou se nakazit savci (skot, ovce, kozy, kočky, psi, norci…) Koně se mohou nakazit vzácně. Člověk a primáti se nakazit nemohou.

V akutní fázi vylučují prasata virus cca 2 týdny. Infekční pro citlivé jedince jsou nosní sekret, sliny, mléko, moč, vaginální a prepuciální sekret (sekret pohlavních orgánů) i výkaly. Přenos viru probíhá
respiratorní či orální cestou, a to prostřednictvím kontaminovaného krmiva, stelivem, nástroji. Mezi prasaty je možný i pohlavní a trans placentární přenos. Vstup viru probíhá přes sliznici orofaryngu,
v dalších částech zažívacího traktu je virus inaktivován. Pomnožení viru probíhá ve výstelce nosu, hltanu a mandlí, další množení probíhá v mízních uzlinách a nervové, mozkové tkáni. K vylučování
viru může docházet za 2–3 dny od infekce prostřednictvím sekretů a exkretů. Skrytým či bezpříznakovým nosičem je prase. K reaktivaci onemocnění a vylučování viru může docházet
vlivem stresu.

Průběh infekce

U prasat se setkáváme s klinickými příznaky u nejmladších věkových kategorií – selat, kde dochází k vzniku horečky, poruchám dýchání, slinění, průjmům, postižení centrálního nervového systému.
K úhynům dochází do 24–36 hodin. U starších kategorií je průběh mírnější, k úhynům docházet nemusí. U dospělých prasat je průběh mírný až skrytý. U březích prasnic dochází k resorpci plodů,
potratům, porodům mrtvých či neživotaschopných selat. Dochází i ke ztrátám mléka.

Pro skot, ovce a kozy je průběh infekce je smrtelný. Klinickými příznaky jsou svědění, odírání, olizování, okusování, sebepoškozování. Dále pak křeče, neklid, skřípání zubů, povrchové dýchání.
V konečném stádiu i obrna hltanu a tlamy s výtokem slin, jazyk může viset z tlamy ven. K úhynu dochází za 24–48 hodin.

Pro psa je infekce smrtelná

K infekci psa dochází nejčastěji přímým kontaktem s virus vylučujícím divokým prasetem – sekrety či krví nebo kontaminovaným syrovým tepelně neopracovaným masem. Klinické příznaky u psa jsou podobné vzteklině. Inkubační doba je ve většině případů 2–6 dní. K úhynu dochází do 96 hodin od projevení klinických příznaků onemocnění. Klinické příznaky jsou z počátku nespecifické – všeobecné. Může se jednat o nechutenství, zvracení, deprese, nezájem o okolí, neklid, vokalizaci, předrážděnost, kousání do předmětů, slinění, křeč žvýkacích svalů. Dalšími klinickými příznaky jsou sebepoškozování vlivem extrémního svědění zejména v oblasti hlavy – uší či pysků tlamy. Dochází k olizování až maniakálnímu olizování, škrábání. Při obrně hltanu a tlamy dochází k výtoku slin z dutiny ústní, tvorby pěny u tlamy. Dochází k záškubům svalstva a paralýze.

Úhyn psů nastává do 24–48 (–96) hodin od projevení prvních klinických příznaků.

Vakcinace u psů proti této chorobě není možná

Proto je potřeba se zamyslet, jak nejlépe kompenzovat ztrátu loveckého psa, který se touto chorobou nakazí. Myslivci musí lovecké psy držet, jak udává zákon o myslivosti. Jelikož pořízení psa, následná socializace, starost a výcvik a s tím spojená zkouška lovecké upotřebitelnosti v dnešní době vyjde na nemalou finanční částku. A to nemluvě o tom, co všechno je potřeba udělat proto, aby pes byl opravdu perfektní pro použití k výkonu myslivosti. Ať je to pro dosledy či pro naháňky na černou zvěř.

Prevence a opatření proti onemocnění jsou téměř nulová

Prevence onemocnění u psů

Prevencí nakažení psů je podávání pouze dostatečně tepelně opracovaných živočišných produktů z divokých prasat! Vyvarujte se zkrmování tepelně neupraveného syrového či nedostatečně tepelně
upraveného masa divokých prasat. Absolutně nevhodné a výrazně rizikové je ponechávání k požírání či cílené zkrmování vývrhů (jazyk, hrtan, průdušnice, plíce) z divokých prasat psy.

Jak zabránit kontaktu s divokým prasetem a jeho výměšky?

Kontaktu nelze zabránit při dosledech ani naháňkách, kdy je pes přímo v kontaktu s poraněným kusem černé zvěře. Lze tomu zabránit pouze v zamezení kontaktu s kusem, ale to je při výkonu psa nemožné.

ČMMJ žádá myslivce o sdílení informací

Jde o zmapování výskytu onemocnění Aujeszkyho choroby u loveckých psů v ČR. Zda došlo během posledních 5 let k výše uvedeným příznakům či úhynům z důvodu Aujeszkyho choroby. Jedná se o informace nejen k výskytu onemocnění, ale také k podezření na výskyt onemocnění u psů ve vašem okolí. Nejasná, náhlá úmrtí psů s odpovídajícími klinickými příznaky či úmrtí na základě možného kontaktu s divokým prasetem potvrzená veterinárním lékařem.

Od jednotlivých držitelů psů je potřeba získat informace:

  • plemeno loveckého psa
  • rok úhynu
  • pokud je možné uvést, zda byl úhyn oficiálně potvrzen veterinárním lékařem

Souhrnné informace za jednotlivé pobočné spolky zasílejte do 28. 2. 2025 na sekretariát ČMMJ paní Kateřině Zborníkové (katerina.zbornikova@cmmj.cz).

Držitelé psů, zašlete prosím informace na svůj příslušný okresní myslivecký spolek: https://www.cmmj.cz/okresni-myslivecke-spolky/

Děkujeme

Sekretariát ČMMJ